Operace Bruneval

V únoru 1942 bylo na pobřeží kanálu La Manche v okupované Francii vysazeno sto dvacet britských výsadkářů s úkolem obsadit a rozmontovat německý protiletecký radar Würzburg.. Poté se měli vrátit do Anglie s klíčovými součástkami. Na základě důkladného studia události, která vstoupila do vojenských dějin jako Bruneval Raid, popisuje Jiří Šulc ve špionážním románu jak okolnosti, které operaci předcházely, tak vlastní akci, a současně přidává napínavý fiktivní příběh německého agenta. Ukázka z textu Ze střílen bunkru se od hlavně těžkého kulometu bez přestání blýskalo. Střelci byli překvapivě zkušení, efektivně zasypávali dávkami všechny ohrožené směry, ale s přibývajícími vteřinami a uběhnutými metry parašutistů se i na nich podepsala nervozita. Kolem bunkru vybuchovaly další a další granáty. Jejich exploze zdvihaly k obloze směs písku, štěrku a sněhu.  "Cabar Feidh! Cabar Feidh!"  Jeden z vržených granátů konečně proklouzl úzkou štěrbinou střílny. Jeho výbuch vyrazil v dunivé ozvěně všemi otvory úzké stavby několik plamenů a oblaka dýmu. Charteris se v odmlce palby přiřítil k betonové konstrukci a hodil do střílny další granát. Instinktivně se přikrčil, jak mu nad hlavou vyrazil další dlouhý oranžový plamen a zem se mu otřásla pod nohama. Jeho muži prolétli kolem něj a vrhli se na zdecimované zbytky obránců v zákopech.  "Cabar Feidh!"  Německá palba rychle ustávala. Pod tlakem ze severu, východu i jihu, bez podpory kulometu v bunkru pochopili beznadějnost své situace. Ti, kteří nepadli, se pokoušeli proklouznout řídkými řadami Charterisových mužů do vnitrozemí. Jeden z nich, zcela dezorientovaný mladičký telefonista s vytřeštěnýma očima při takovém pokusu vběhl rovnou do náruče seržanta Sharpa.