Marnotratný syn

Bratři-dvojčata vyrůstají pospolu v jednom městě, v jedné rodině, a přesto jsou zcela odlišní. Už jako děti se nemají v lásce a v dospívání se odcizí ještě víc. Jeden z bratrů nakonec z poklidného městečka odjíždí, ale když se k němu svět obrátí zády, po dvaceti letech se jako příslovečný „marnotratný syn“ vrací zpátky. Setkání mezi dvojčaty je zprvu šťastné a smířlivé…, dokud na povrch nevyplavou otřesná tajemství.

„Nechtěl bys k nám zítra přijít na večeři?“ zeptal se nečekaně Michael. „Lisa dobře vaří. A když je Maggii dobře, snášíme ji dolů. Byl bych rád, kdybys přišel, a Maggie určitě také. Když je někdo zavřený doma jako ona, lidi na něj zapomenou.“
„Moc rád,“ prohlásil Peter vděčně. Tohle byl úplně jiný bratr, než jakého si pamatoval, a toužil zas mít nějakou rodinu, třebaže se s Michaelem tolik let nenáviděli. Připadal mu jako nový člověk. Stáli před starým domem po rodičích u jezera, uvolněně si povídali, co kterého z nich potkalo, a připadali si jako dva staří dobří kamarádi. „Určitě vás to nebude obtěžovat?“
„Kdepak,“ odpověděl Michael a po tváři se mu rozlil úsměv. „Bude to skvělé.“ Maggie měla pravdu, byl rád, že ji poslechl a zajel sem. Oba bratři cítili nesmírnou úlevu, jako by se zbavili tlaku, který rozdíral starou ránu.
„Mám něco přinést?“ zeptal se Peter.
„Jen sebe,“ opáčil Michael, natáhl k němu ruku a poplácal ho po rameni.