Záblesk světla

Léto roku 1990. Jones Riddell nedávno zbankrotoval a po neshodách s manželkou se rozhodli pro dočasné odloučení. Teď přivádí svého syna Trevora do Riddell House, monumentálního rodinného sídlo vypínajícího se nad rozlehlém pozemku nad Pugetovým zálivem u Seattlu, jehož výstavbě kdysi padl za oběť čarokrásný les. Jones sem přichází s jediným cílem – přesvědčit svého otce, trpícího Alzheimerovou chorobou, aby sídlo prodal.
Záhadný a trochu i strašidelný dům je plný tajemství, a tak Trevor při zkoumání tajných schodišť a podzemních katakomb narazí na ducha, který má s domem své plány – přírodě vrátit to, oč byla obrána. Chlapci však nikdo krom jeho dědečka nevěří. Jeho odvaha postavit se tváří v tvář temné minulosti svých ziskuchtivých předků se však ukáže být jedinou možností, jak celou rodinu zachránit…

Za rozlehlým prostorem porostlým suchou trávou se tyčila mohutná stavba z trámů, cihel a kamení, završená střechou z těžkých cedrových šindelů doplněných spárováním a okapy z mědi pokryté zelenou vrstvou měděnky. Po celém obvodu domu v přízemí i prvním z celkem dvou pater vedla veranda. Příjezdová cesta proklouzla podél velkolepého vstupního schodiště, obešla celý dům a pak se opět střetla sama se sebou, jen vzadu za domem se od ní oddělovala malá pěšinka. Zběžně jsem napočítal dvanáct komínů, ale byl jsem si jistý, že jich je tam ještě víc; odhadoval jsem, že dům bude mít aspoň stovku oken, ale na jejich spočítání jsem neměl čas. Z našeho úhlu pohledu dům vypadal tak nějak přikrčený, jako by si chtěl dřepnout k zemi. Sloupy, které ho obklopovaly a tvořily většinu venkovních zdí, byly z kmenů stromů. Byly to plně vzrostlé, obrovské stromy. Připravené o větve, ale oděné do kůry, v níž se narodily. Každý z nich byl dokonalou ukázkou svého druhu. Tři sloupy stály svisle, jeden vedle druhého – nejvyšší z nich sahal až ke špičce střechy, podle mého odhadu měl tak patnáct metrů – armáda mlčících, zlověstných obrů.
Dům Riddellových.