Naverbovaná

Svědectví matky, jejíž dcera jako nezletilá konvertovala k islámu a utekla do Sýrie.
Jak dojde k tomu, že dívka vyrůstající ve spořádané středostavovské rodině, obklopená láskyplným prostředím a výborná studentka dobré soukromé školy, se nechá pobláznit militantním islamistou, přestoupí na jeho víru a odejde do země, kde panují primitivní podmínky? Přesně to se stalo matce nezletilé dívky. Když její dcera uteče z domova, snaží se matka všemi dostupnými prostředky včetně pomoci Interpolu dostat dceru nazpět. Po dvou letech marné snahy dívku přesvědčit, aby se vrátila domů, a neúspěšných pokusech alespoň se s ní sejít na neutrální půdě v Turecku, se matka smíří s tím, že ani ji, ani vnuka už nikdy neuvidí. Rozhodne se alespoň celou anabázi zveřejnit, aby varovala další rodiče.

Už je to dva roky.
Dva roky, co moje dcera odešla.
Dva roky, co opustila náš dům, aby následovala člověka, který se přidal k džihádistům.
Dnes s ním žije v Sýrii na území ovládaném Islámským státem. Ve vesnici, která je sice od frontové linie vzdálená, ale jejíž domy nesou stigmata války. Nevím, kdy ji znovu uvidím.
Tak to prostě je. Syrová, nevyhnutelná fakta. Téhle realitě, do které se každé ráno bolestně probouzím, se nedá uniknout.